Myslivecký spolek STUPAVA Dolní Bojanovice sdružuje 22 členů a hospodaří v katastru obce Dolní Bojanovice. Hlavními činnostmi jsou: ochrana zvěře a přírody, péče o zvěř a kulturní činnost.
V roce 2020 byla provedena generální oprava myslivny!
Pro více info klikni na fotku…
Z historie:
Myslivecký spolek STUPAVA Dolní Bojanovice
Předmětem myslivosti je plánovaná hospodářská činnost sledující řádný chov, ochranu, zušlechťování a lov zvěře, včetně zhodnocení úlovků. Československá myslivost patřila k jedné z nejvyspělejších na světě. Její historie je bohatá a spadá do konce 17. století. V době feudalismu mělo právo lovit zvěř Lovecké bratrstvo, které bylo založeno v roce 1699 v Hosíně na panství Schwarzenbergů pod zámkem Hluboká nad Vltavou.
Na hodonínském panství byla vydána listina hrabětem Josefem Czoborem z Czoboru v roce 1750 zakazující lovení zvěře poddanými. Teprve v roce 1849 byla založena organizace Spolku českých myslivců a v následujících letech byly zakládány spolky na ochranu zvěře v Cechách po roku 1883. Po první světové válce byly zakládány jednotné myslivecké organizace pod názvem Československá myslivecká jednota v roce 1923, která položila základ efektivní myslivosti.
Ve dvacátých a třicátých letech v období první republiky pracovala v Dolních Bojanovicích myslivecká jednota, v jejímž čele stál Metoděj Šimek (č. 12). Bližší údaje o činnosti myslivecké jednoty neznáme. Po únoru 1948 byla myslivost organizována v Českém mysliveckém svazu. V roce 1958 byl přejmenován na Lidové myslivecké společenství po násilné kolektivizaci a později na Myslivecké sdružení.
Prvním předsedou tohoto sdružení byl zvolen Václav Figura (Č. 709) na období 1975 – 1979. Myslivecké sdružení věnovalo zvýšenou pozornost zazvěřování honiteb, střelectví a kynologii, zejména lovecky upotřebitelných psů. Karel Sasínek, člen Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích, získal v roce 1982 uznání na Mezinárodní výstavě loveckých psův Brně (C. A. C. I.) za výchovu loveckého psa „prudel-pointr“ známku „výborný“. Pes byl zařazen do chovné stanice a dostalo se mu vysokého ocenění.
Záslužným činem Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích bylo vybudování moderní společenské myslivny v obci, o které se zasloužil kolektiv jeho členů. V současné době slouží tento objekt jako společenské zařízení občanům při pořádání kulturních akcí a schůzek, např. pro svatby, rodinné slavnosti, schůze a přednášky. Výstavba myslivny byla zahájena v roce 1974 a ta slavnostně otevřena v roce 1980. Náklady na vybudování a postavení myslivny činily 325 000 Kčs. Práce při výstavbě myslivny sdružení zajistili členové formou neplacených brigád (8700 hod.).
Aktivita Mysliveckého sdružení byla zaměřena i na odbyt zvěře do zahraničí (100 ks zajíců ročně do Francie, Švýcarska a Itálie). Hony byly uspořádány 5x ročně podle konkrétního plánu. V katastru obce žili bažanti, zajíci, koroptví, srnčí a přechodně jelení zvěř. Myslivecké sdružení patřilo k nejaktivnějším složkám Národní fronty v období socialistického zřízení. V roce 1982 mělo 45 členů a 1 adepta. Každý adept absolvoval mysliveckou školu. Rok navštěvoval povinně hony, učil se zacházet se zvěří, chodil na pracovní brigády a akce pořádané Mysliveckým sdružením.
Myslivecké zkoušky se skládají po dosažení plnoletosti adepta, pokud nebyl trestán za překročení držby zbraní a střeliva.
Složení výboru Mysliveckého sdružení v Dolních Bojanovicích bylo v roce 1989 následující:
Ing. Jarolím Nevrlka Předseda (Hodonín)
Stanislav Červenka Hospodář (Č. 815)
Josef Šulák Pokladní (Hodonín)
Ing. Vítězslav Pinda
Členové výboru aktuální stav (1.1.2020)
Ivo Novák, Josef Vraňan, Ján Dudík, Josef Bartál, Ondřej Kaňa.
Tehdy sdružení hospodařilo na ploše 1799 ha (pronájem od JZD Prušánky), z toho 1322 ha zemědělské půdy, 473 ha lesa a 4 ha vodní plochy. Členové hospodaří s uspokojivým stavem zvěře. Kmenový stav zvěře čítá 78 kusů srnčí zvěře, roční odlov až 25 kusů, k tomu slouží 16 pečlivě udržovaných krmných zařízení. Kmenový stav zajíců se udržuje v počtu ca 500 kusů, roční odlov 300 – 350 kusů. Větší pokles stavuje bažantí zvěře. V roce 1989 se doplňoval stav pernaté zvěře nákupem 600 kusů bažantích kuřat, která byla dochovávána v odchovně v Lužicích, a 350 kusů kachňat. Kmenový stav bažantů se udržuje v počtu 300 kusů, odlov od 100 kusů výše, u kachen 300 kusů.
Roční náklady jsou proti vlastnímu chovu nižší, ale i tak činí až 25.000 Kč.
Je zajímavé, že narůstá stav černé zvěře. Roční odlov činí 5 – 10 kusů. Její výskyt není v našich podmínkách žádoucí. Činnost členů mysliveckého sdružení zaznamenala v posledních letech změnu programu. Do popředí aktivity sdružení nastupuje místo odlovu zvěře její ochrana a tvorba životního prostředí. Tato činnost sdružení je velmi záslužná a nezbytná v současné technizaci a chemizaci zemědělství. Občané i exekutiva Obecního úřadu v Dolních Bojanovicích hodnotí aktivitu Mysliveckého sdružení s uznáním, neboť je prospěšná nejen jeho členům, ale i obci s okolím.
Bojanovičtí myslivci těžce nesli bezpráví, které jim bylo způsobeno politickým rozhodnutím o převodu honitby „Stupava“ k honitbě „Hodonín“. Tím ztratili téměř na 30 let les, ve kterém díky blízké vodě měla zvěř velmi příznivé podmínky rozmnožování. V dubnu 1993 Okresním úřadem v Hodoníně byla vrácena honitba „Dolní Bojanovice-Stupava“ o výměře 1460 ha, z toho 260 ha lesa. Myslivecké sdružení má 36 členů, z toho několik dlouhodobých členů z Hodonína.