Znaky

Ačkoliv v Evropě zdomácněly nejrůznější rasy bažantů, např. rasa s bílým kroužkem na krku i rasa bez takového kroužku, je možno odlišit všechny bažanty od ostatních divokých kurů. Jen polovzrostlé mladé ptáky si můžeme splést s koroptvemi, mají ale delší nohy, jsou štíhlejší a nemají rezavě červený ocas. Slepice je dlouhá 50 cm, kohout až 90 cm.

Prostředí

Jako lovná zvěř byli bažanti vysazeni na mnoha místech, spontánně a dlouhodobě se však rozmnožují jen ve vlhčích polohách, kde se střídají louky, lesy a křoviny.

Rozmnožování

V předjaří tokají kohouti na svých tokaništích s hlasitým křikem a třepáním křídel. Pak se kolem nich shromáždí harém slepic. Před pářením poskakuje kohout neobratně okolo slepice, k vlastnímu páření dochází obvykle v ranních hodinách. Od poloviny května je možno nalézt bažantí snůšky s 8 až 12 vejci. Je-li vajec více, nakladlo je více slepic do jedné hnízdní jamky. Hnízdní instinkty slepic jsou díky dlouhodobému chovu v bažantnicích ostatně často nevyvinuté. Mnohé bažantí slepice kladou vejce do hnízd jiných ptáků, jiné je zase jednoduše roztrousí po lese. Jinak ale sedí slepice na vejcích pevně, stejně jako všichni ptáci, kteří jsou výrazně maskováni zbarvením. Peří v ocase bažantů, který je dlouhý zhruba jako tělo, sedí v kůži jen slabě, takže dravci, který se pokouší chytit ptáka za ocas, zůstává v drápech či zubech jako bezcenná kořist. Tak si mnohá hnízdící bažantí slepice zachrání život. Ztracená ocasní péra jí během několika týdnů opět dorostou.

Mláďata se klubou po 22 až 27 dnech a jako u všech kurovitých následují ihned matku. Při vyklubání váží asi 20 gramů, za 12 dní téměř 100 gramů. V té době už dovedou trochu létat. Když se někdo přiblíží k takové „mateřské“ rodině – tj. rodině, sestávající jen z matky a potomků – vrhají se mláďata do nejbližšího úkrytu a přikrčí se. Přistoupíme-li ještě o kousek blíže, rozletí se s hlasitým frčením do všech stran, ne však tak jako koroptví rodina současně, ale každý mladý bažant zvlášť vždy v odstupu několika sekund. Když pak opět nastane klid, svolá matka potomstvo kvokavým hlasem. Tři týdny staří bažantíci hřadují už s matkou ve stromech.

Potrava

Bažant obecný sezobává čerstvé i suché části rostlin i hmyz (i mandelinka bramborová) a červi.

Všeobecně

Naši bažanti obecní jsou míšenci, vznikli opakovaným vysazováním a pocházejí z různých zemí. V hustě zalesněných krajích je možno bažanty udržet jen díky neustálému vysazování z bažantnic. I z křovinatých a bezlesých krajin však bažanti mizí, protože vyžadují k přenocování stromy. Je snadné chovat bažanty ve slepičárnách – nabízejí je všechny myslivecké časopisy. Bažanta však není možno nikdy skutečně zkrotit a jeho neustálý křik značně ruší. Tam, kde jsou vhodné podmínky, je bažant obecný hlavním objektem lovu. Kvůli němu vyhlašují mnozí lovci ve svém revíru boj dravcům.

Bažanta zavedli ve střední Evropě pravděpodobně už Římané a snad už i oni jej chovali v bažantnicích. Skutečně doložen je však teprve ve středověku. Ve střední Evropě se může udržet bez hájení a zimního přikrmování jen v opravdu příhodných podmínkách.

Bažant diamantový